| Jirí Havlícek, Brno |
Po listopadové revoluciběhem devadesátých let navázala Katedra výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v rámci kontinuálního projektu Jiřího Havlíčka - Multimédia ve výtvarné výchově - celou řadu pracovních kontaktů s partnerskými evropskými vysokými školami umělecko-výchovného zaměření. Zpočátku k nim patřily především školy francouzské v Lorientu a Remeši. Postupně se podařilo rozvinout přátelské výměnné akce i s dalšími školami příbuzné orientace v Rakousku, Portugalsku a ve Velké Británii. Motivací nám je postupné vytváření společných programů mezinárodní spolupráce, které směřují k praktickému uskutečňování budoucí návaznosti ve studiu a umělecké i vědecké součinnosti mezi učiteli a studenty partnerských evropských škol. Vzájemné odlišnosti jsou nám inspirací pro hledání a nalézání alternativních a pluralitních východisek a přístupů, které po vstupu naší země do Evropské unie nesporně přispívají ještě k trvalejší vzájemné kulturní spolupráci v oblasti vysokého školství. Naše nezvratné přesvědčení o smysluplnosti těchto aktivit má napravovat bolestné izolacionistické tendence minulých desetiletí takzvané totality, jejichž nebezpečné plody sklízíme dodnes v různých podobách nacionalismu a hledání kulturní výlučnosti. Na každé z partnerských západoevropských škol jsme se totiž setkávali s učiteli naprosto otevřenými vůči studentům a kulturním vlivům i uměleckým podnětům z celé naší planety. Nikde jsme se nesetkali s odtažitou opatrností či animozitou k jiným etnickým skupinám a národům – Arabům, lidem z Dálného Východu – Indům, Číňanům, Korejcům či k Afričanům a Jihoameričanům. Právě naopak, každá z těchto škol je naprosto otevřená všem uchazečům o studium i z mimoevropských zemí a jejich kulturnímu a uměleckému vkladu do společné, skutečně živoucí, planetární pokladnice, z níž lidstvo odjakživa čerpá… . Výchova uměním a samotná umělecká tvorba je dodnes plně nedoceňovanou formou univerzální sociální komunikace, transcendující omezení nejen jazyková, ale i samotné kulturní vzorce chování a regionálních kulturních hodnot. Spontaneita lidské kreativity je tu ve spojení s uvolňováním spirituální energie, jež potlačována může iniciovat přímou a přirozenou lidskou agresivitu, směřující v konečném stadiu až ke sebezničení lidského druhu. >V roce 2002 na podzim jsme představili výtvarné aktivity dvou britských univerzit na třech různých výstavách v brněnských galeriích. S univerzitou v Leedsu a - dlouholetým vedoucím její Školy výtvarných umění, dějin umění a kulturních studií - panem Kenem G. Hayem rozvíjíme vzájemnou spolupráci již po několik let. Během roku 2002 jsme ji rozšiřili o kontakt s partnery z Univerzity v Bradfordu, reprezentovanými pány Ianem Colversonem a Colinem Lloydem. Nejde však pouze o tyto jmenované učitele, nýbrž o společné projekty s ostatními kolegy a studenty, jejichž umělecké aktivity jsou podnětem i pro naše učitele a studenty k rozvíjení společných programů v nejbližší budoucnosti. Naši partneři z britských univerzit představili svoji tvorbu jednak v obou galerijních prostorách Kulturního a informačního centra města Brna (galerie U Dobrého pastýře a Galerie mladých), jednak v galerii Katakomby Divadla na provázku. >Výstava pod názvem „No 1“ uvedla díla několika studentů bakalářského a magisterského studia Kena G. Haye z období let 1996 – 2002. Škola byla totiž hodnocena uměleckými kritiky v nezávislém britském tisku jako první mezi vysokými školami umělecko-výchovného zaměření v Anglii. >Výstava nazvaná „Hibrida“ byla společným projektem učitelů obou vysokých škol, inspirovaným kolegy z univerzity v Bradfordu. Zúčastňují se jí i umělci-učitelé z dalších univerzit v severovýchodní a severozápadní Anglii: Metropolitan University Manchester a univerzity v Newcastlu. U nás byla v roce 2002 pochopitelně vzhledem k obtížnosti transportu původního celku prezentována pouze její menší část. Expozicí „Absences“ Ken G. Hay společně s paní Seethou A., původem Tamilkou z jižní Indie, představili vlastní instalaci. Digitální tisky a společná autorská zvuková koláž byly inspirovány problematikou etnických čistek a hromadného násilného vysídlování, jež známe nejen z aktuálních událostí na Balkáně či kdekoliv jinde na naší planetě, ale i z vlastní středoevropské zkušenosti ve dvacátém století. Přímým historickým podnětem je tu, v průběhu osmnáctého století, uskutečněné vyhnání z rodné půdy asi 50 000 příslušníků skotských farmářských rodin, které Ken jako rodák ze severoskotského Invernessu vnímá i dnes jako stálou připomínku brutálního sobectví velkomajitelů a pronajimatelů země na skotské Vysočině. Vnějším důvodem byl hromadný chov ovcí, lukrativnější nežli respektování lidských práv tradičních nájemců, v prvé řadě pro vysoké zisky, plynoucí z velkochovů během nastupující industriální revoluce. Velké textilní manufaktury a fabriky střední Anglie – v Leedsu, Manchesteru a v dalších městech – si vyžádaly svou daň Leviathanovi bezohledného pokroku… . Lidé odcházeli do Ameriky, Kanady nebo Austrálie, takřka s holýma rukama. Mnozí za násilný přesun zaplatili i vlastními životy. Zůstaly vzpomínky, živé memento pro budoucí generace přeživších minulých rodů. Pacifikace tradičně nepokojné skotské Vysočiny a nesmiřitelných horalů – britským Impériem - byla dokonána. Ti, kteří zbyli se přizpůsobili rytmům nového věku. Cena však byla a zůstává nepřiměřeně vysoká. Jako krutá jizva roztíná srdce krásné opuštěné krajiny a i dnes na ní leží jako krvavá pečeť. Instalaci Kena a Seethy je možné vidět v tomto sociálně-historickém kontextu. Současně však i jako poetické vyjádření věčného lidského nomádství, které není vždy jen chtěné, ale je i plodem lidské nesnášenlivosti a hluboké omezenosti. Nedílnou součástí mezinárodních aktivit kontinuálního programu projektů - Multimédia ve výtvarné výchově,Otevřeného dialogu Brno-Leeds, Umění jako sociální komunikace - pořádaných během října 2002 v České republice byly i realizace dílny, pracovních seminářů a videokonference, na nichž jsme uvedli jednotlivé autorské multimediální projekty našich a britských učitelů a studentů. Souběžně s výstavou Středoevropský čas, konanou ve výstavních prostorách Letohrádku Mitrovských na Starém Brně. Petr Kamenický je iniciátorem vzniku občanského sdružení Středoevropský čas, spolupracujícího v rámci sociálních programů, humanitárních a výtvarných aktivit se Správou uprchlických zařízení při Ministerstvu vnitra České republiky. Petr a studenti - Katedry výtvarné výchovy pedagogické fakulty MU - pod jeho vedením pořádají pro děti a mladistvé v uprchlických táborech výtvarné kurzy a dílny, organizují výstavy a starají se tak o naplnění volného času a životního smyslu lidí, vytržených z domovského prostředí v nejrůznějších koutech naší planety. Ukazují tak nám všem směr společné cesty – otevíráním se nejen světu, ale především potřebným lidem, kteří jsou jeho obyvateli. To je pravá cesta do velké rodiny Evropské unie, která nesmí být ukryta za žádnou čínskou zdí, vystavěnou sobectvím a strachem z bližních proti světu chaosu, násilí, chudoby a hladu. Díky intenzívní spolupráci s učiteli – výtvarníky a teoretiky z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně se nám během následujícího dvouletého období 2002 – 2004 podařilo organizačně připravit další bienále HIBRIDA. Iniciativu převzali především pánové Colin Lloyd a Ian Colverson z partnerské univerzity v Bradfordu, kteří spolu s docentem Josefem Daňkem z brněnské FaVU VUT iniciovali realizaci rozsáhlejší koncepce HIBRIDY pro jaro roku 2005. V květnu 2005 podle této koncepce budou probíhat dvě paralelní výstavní akce britských a českých umělců, převážně vysokoškolských učitelů, ale i vybraných studentů a to v galerii BRNO na Veselé ulici v BRNĚ a v Cartwright Hall Art Gallery v BRADFORDU. Obě souběžné výstavy by měly veřejnosti představit tvorbu několika desítek českých a britských umělců. Během vernisáží by měly být obě akce propojeny elektronicky telemostem. Z české strany se koordinace náročných akcí ujali pánové Petr Kamenický z katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity spolu Josefem Daňkem z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Svou spolupráci přislíbil i docent Jiří H. Kosman spolu se svými studenty a koordinací účasti ze strany FaVU VUT pověřil děkan P. Spielmann paní M. Titlovou. >Ze strany katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU účast přislíbili i někteří její bývalí absolventi, dnes aktivní výtvarní umělci – Vladimír Jarcovják, Ivo Sedláček, Václav Houf a další.Jiří Havlíček, vedoucí koordinátor projektů v roce 2002 |